zajímavé články
Zajímavosti ze světa hlodavců
Potkani si uvědomují vlastní schpnosti
Američtí vědci z Georgijské univerzity zjišťovali, jestli jsou potkani schopni si uvědomit vlastní schopnosti. Využili k tomu jednoduchého testu. Tři pokusní potkani měli za úkol klasifikovat tóny podle jejich délky nebo krátkosti. Když se rozhodli správně, dostali velkou odměnu, když se spletli, nedostali nic. Kromě těchto dvou možností měli ještě možnost test přerušit, při této volbě dostali malou odměnu. S rozlišováním dlouhých a krátkých tónů neměli žádné problémy, když se délka tónů zřetelně lišila. Jakmile jim ale vědci začali přehrávat tóny, které byly skoro stejně dlouhé, vybírali si potkani čím dál více možnost „přerušit test“. To znamená, že pro ně bylo přijatelnější dostat alespoň malou odměnu než vůbec žádnou. Když jim vědci znemožnili rozhodnout se pro přerušení testu, zjistili, že u tónů, jejichž délka se lišila jenom velmi málo, se potkani častěji rozhodovali špatně. Vědci tedy došli k závěru, že potkani se velice dobře uvědomují, kdy dokážou určitě správně délku tónu a kdy už ne. Dosud se věřilo, že tuto schopnost mají pouze primáti a člověk.
Množství srážek ovlivňuje velikost těla hlodavců
Izraelští vědci zkoumali vliv srážek na velikost těla hlodavců v oblastech Izraele a Sinajského poloostrova. Zjistili, že u většiny druhů, např. bodlinatky egyptské (Acomys cahirinus) nebo pískomila Tristramova (Meriones tristrami) je velikost těla tím větší, čím více prší. Tuto skutečnost vysvětlují vědci tím, že při větším množství srážek je k dispozici také více krmení. Na rozdíl od srážek byl vliv teploty na velikost těla nejednotný, takže přímá souvislost mezi teplotou a velikostí byla vyloučena.
Zvědaví potkani žijí déle
Nebojácní potkani mohou žít v případě rakoviny až o 25% déle než jejich plaší druhové. To potvrdila studie Pennsylvánské státní univerzity, při které byla zkoumána souvislost mezi stresem a vznikem rakoviny u 80 potkaních samic. Podle psycholožky Sonii Cavigelli existuje vztah mezi individuálním charakterem jedince a tělesnou odolností. I studie na člověku dokazují, že charakter má významný vliv na zdraví.
Zelený čaj odbourává tuk u myší
Zelený čaj zlepšuje u myší domácích tělesnou výdrž a pomáhá odbourávat tuk. To dokazuje studie japonského výrobce nápojů, při které hlodavci dostávali po deset týdnů extrakt ze zeleného čaje. Tyto myši byly o téměř 25% výkonnější než myši, které čaj nepily. Tento účinek se objevoval při množství, které by u člověka odpovídalo čtyřem šálkům čaje denně. Další pokusy dokázaly, že delší a pravidelný příjem extraktu ze zeleného čaje zvyšuje odbourávání tuků v játrech.
Reakce na stres u potkanů
Špatné zkušenosti a stres v mládí ovlivňují celý potkaní život. Např. mladí potkani, kteří byli krátce po porodu odděleni od matky, trpí silným pocitem strachu a mají menší schopnost učení. Tyto problémy u nich přetrvávají až do dospělosti. Příčinu této skutečnosti hledali vědci z univerzity v Princetonu v USA. Důležitým objevem bylo, že u stresovaných potkanů se v hipokampu tvoří mnohem menší množství nervových buněk než u jejich normálně žijících druhů. Dokonce i na malé množství stresových hormonů reagovaly buňky velice citlivě.
Jablečný džus proti zapomnětlivosti
Barevné myši, které pravidelně dostávaly jablečný džus, méně zapomínaly. Podle studie Massachusettské univerzity by mohl jablečný džus pomoci dokonce i při onemocnění Alzheimerovou chorobou. Při pokusech pozorovali neurobiologové vývoj koncentrace důležité látky acetylcholinu v myším mozku. Acetylcholin je důležitý pro přenos impulsů z jedné nervové buňky do druhé. Zjistili, že hladina acetylcholinu se s věkem snižuje- u pacientů s Alzheimerem probíhá tento proces mnohem rychleji. Dosud se lékaři snažili zpomalit úbytek acetylcholinu podáváním léků, pokus ale dokázal, že by se tomuto procesu dalo i předcházet. U myší, které měly možnost pít vodu s jablečným džusem, docházelo ke snížení hladiny acetylcholinu mnohem pomaleji než u těch, které pily normální vodu. Množství podávaného džusu odpovídalo u člověka dvěma sklenicím džusu nebo dvěma až třem jablkům denně.
Osmáci vidí pachové značky
Je známo, že mnoho drobných savců se orientuje podle pachových značek. Dosud se však vědci domnívali, že je pouze cítí. Skupina chilských vědců však nedávno zjistila, že u osmáků je tomu jinak. Osmáci totiž patří k malé skupině savců, kteří dokáží vidět UV- světlo a to hraje velkou roli právě při vnímání pachových značek močí. Čerstvá moč totiž odráží hlavně UV- světlo, zatímco starší moč především dlouhovlnné světlo. Pro osmáky je důležité poznat stáří močových značek a zjistit, od kdy se značka na daném místě nachází. Vědci se domnívají, že tato schopnost hraje velkou roli hlavně na větrných místech, kde se hlodavci nemohou plně spolehnout na svůj čich. Výhodou může být také skutečnost, že zvířata rozeznají značky i z větší vzdálenosti.
